ordinace

čeština

výslovnost

• IPA: [ɔrdɪnat͡sɛ]

dělení

• or-di-na-ce

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	ordinace	ordinace
genitiv	ordinace	ordinací
dativ	ordinaci	ordinacím
akuzativ	ordinaci	ordinace
vokativ	ordinace	ordinace
lokál	ordinaci	ordinacích
instrumentál	ordinací	ordinacemi

význam

1. činnost lékaře, kdy vyšetřuje pacienty
   • Ordinaci mám každý den od osmi do dvanácti hodin.
2. místnost k provádění ordinace (1)
   • Před ordinací čekalo několik lidí.
3. udělení církevní hodnosti

překlady

1. činnost

   • angličtina: consultation
   • francouzština: consultation ž
   • němčina: Verordnung ž, Sprechstunde ž
2. místnost

   • angličtina: office, doctor's office, (britská angličtina) surgery
   • francouzština: cabinet m médical
   • italština: studio m
   • němčina: Praxis ž
3. —

související

• ordinační
• ordinovat
• ordinérní
• koordinace

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2011-11-21]. Heslo ordinace.

externí odkazy

• Článek Ordinace ve Wikipedii