Přeskočit na obsah

organismus

Z Wikislovníku

Možná hledáte Organismus.

čeština

[editovat]

výslovnost

[editovat]
  • IPA: [ɔrganɪzmʊs]

dělení

[editovat]
  • or-ga-ni-s-mus

etymologie

[editovat]

Přejato přes německé Organ z pozdně latinského organum s plurálem organa s významem „nástroj, smyslové ústrojí, orgán“, které pochází z řeckého ὄργανον (órganon, „nástroj, nářadí, dílo“) s plurálem ὄργανα (órgana)[1] odvozeného od ἔργον (érgon, „dílo, práce“).[2] R. Večerka ve svém Uvedení do etymologie připouští i možnost přímého přejetí z řečtiny.[3]

varianty

[editovat]

podstatné jméno

[editovat]
  • rod mužský neživotný

skloňování

[editovat]
pád \ číslo jednotné množné
nominativ organismus organismy
genitiv organismu organismů
dativ organismu organismům
akuzativ organismus organismy
vokativ organisme organismy
lokál organismu organismech
instrumentál organismem organismy

význam

[editovat]
  1. tělo rostlinného nebo živočišného jedince chápané jako souhrn tělesných orgánů
  2. účelně složený celek
    • Národní kultura není nijak protisociální, naopak hluboce sociální — poněvadž živoucí organismus národa není myslitelný bez sociálních snah.[4]

synonyma

[editovat]
  1. jedinec, tvor, bytost

překlady

[editovat]
  1. tělo
  2. systém

související

[editovat]

poznámky

[editovat]
  1. HOLUB, Josef; LYER, Stanislav; LUTTERER, Ivan. Stručný etymologický slovník jazyka českého. Praha : SPN, 1978. Heslo „orgán“, s. 322.
  2. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „orgán“, s. 431.
  3. VEČERKA, Radoslav, a kol. K pramenům slov : uvedení do etymologie. 1. vyd. Praha : NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2006. 355 s. ISBN 80-7106-858-6. Paragraf 9.2.19, s. 203.
  4. Ferdinand Kahánek: Národu národní kulturu

externí odkazy

[editovat]