otočníkové

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [ˈʔɔtɔt͡ʃɲiːkɔvɛː]

dělení[editovat]

  • otoč-ní-ko-vé

etymologie[editovat]

Slovo vzniklo odvozením z podstatného jména otočník příponou -ové, která označuje příslušnost k botanické podčeledi. Tvar rodu ženského, čísla množného vychází z toho, že takto jsou označovány rostliny. Původně přídavné jméno.

podstatné jméno[editovat]

  • rod ženský, číslo množné

skloňování[editovat]

pád \ číslo jednotné množné
nominativ otočníkové
genitiv otočníkových
dativ otočníkovým
akuzativ otočníkové
vokativ otočníkové
lokál otočníkových
instrumentál otočníkovými

význam[editovat]

  1. (v botanice) název jedné z podčeledí rostlin z řádu brutnákotvarých, z čeledi brutnákovitých; vědecký název: Heliotropioideae

překlady[editovat]

  1. podčeleď v čeledi brutnákovitých

související[editovat]

poznámky[editovat]