otočníkové

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈʔɔtɔt͡ʃɲiːkɔvɛː]

dělení

• otoč-ní-ko-vé

etymologie

Slovo vzniklo odvozením z podstatného jména otočník příponou -ové, která označuje příslušnost k botanické podčeledi. Tvar rodu ženského, čísla množného vychází z toho, že takto jsou označovány rostliny. Původně přídavné jméno.

podstatné jméno

• rod ženský, číslo množné

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ		otočníkové
genitiv		otočníkových
dativ		otočníkovým
akuzativ		otočníkové
vokativ		otočníkové
lokál		otočníkových
instrumentál		otočníkovými

význam

1. (v botanice) název jedné z podčeledí rostlin z řádu brutnákotvarých, z čeledi brutnákovitých; vědecký název: Heliotropioideae

překlady

1. podčeleď v čeledi brutnákovitých

   • japonština: キダチルリソウ亜科, 木立瑠璃草亜科
   • latina: Heliotropioideae

související

• otočník

poznámky

• Taxon Heliotropioideae ve Wikidruzích