outrecuidant

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

francouzština

[editovat]

výslovnost

[editovat]
  • IPA: [u.tʁə.kɥi.dɑ̃]

etymologie

[editovat]

Z příčestí přítomného činného slovesa outrecuider, vlastně tedy pohrdající.

přídavné jméno

[editovat]

skloňování

[editovat]
rod \ číslo jednotné množné
mužský outrecuidant outrecuidants
ženský outrecuidante outrecuidantes

význam

[editovat]
  1. zpupný, domýšlivý, nadutý
    • Cette sympathie, je crois que je la mérite un peu; et je crois qu'il n'est pas trop outrecuidant de le penser et de le dire..[1]

synonyma

[editovat]
  1. arrogant, prétentieux

související

[editovat]

sloveso

[editovat]

význam

[editovat]
  1. příčestí přítomné slovesa outrecuider

poznámky

[editovat]
  1. André Gide: Discours aux étudiants de Moscou