płyn

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Možná hledáte płyń, plyň nebo plyn.

polština[editovat]

výslovnost[editovat]

dělení[editovat]

  • płyn

etymologie[editovat]

Odvozeno ze slovesa płynąć („téci, plynout“) a to z praslovanského *plynǫti, odvozeného od *plyti („plout“), jehož kořen *ply- pravděpodobně vznikl prodloužením oslabeného stupně *plъ, jehož příkladem je plť (plným stupněm je *plov-, *plu-).[1][2][3] To vše vychází z indoevropského *pleu- („plout, téci“), odvozeného od *pel- („téci, lít, pohybovat se“).[4][5]

podstatné jméno[editovat]

  • rod mužský

skloňování[editovat]

Substantivum singulár plurál
nominativ płyn płyny
genitiv płynu płynów
dativ płynowi płynom
akuzativ płyn płyny
instrumentál płynie płyny
lokál płynie płynach
vokativ płynem płynami

význam[editovat]

  1. kapalina, tekutina

synonyma[editovat]

  1. ciecz

poznámky[editovat]

  1. HOLUB, Josef; LYER, Stanislav; LUTTERER, Ivan. Stručný etymologický slovník jazyka českého. Praha : SPN, 1978. Heslo „plyn“, s. 379.
  2. HOLUB, Josef; LYER, Stanislav; LUTTERER, Ivan. Stručný etymologický slovník jazyka českého. Praha : SPN, 1978. Heslo „plynouti“, s. 379.
  3. HOLUB, Josef; LYER, Stanislav; LUTTERER, Ivan. Stručný etymologický slovník jazyka českého. Praha : SPN, 1978. Heslo „plouti“, s. 378.
  4. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 3., upravené a rozšířené vyd. Voznice : Leda, 2015. 752 s. ISBN 978-80-7335-393-3. Heslo „plynout“, s. 528.
  5. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 3., upravené a rozšířené vyd. Voznice : Leda, 2015. 752 s. ISBN 978-80-7335-393-3. Heslo „plout“, s. 527.