Do češtiny zavedl Jan Svatopluk Presl na základě polského płyn („kapalina, tekutina“).[1] Slovo po určitou dobu neslo i původní význam z polštiny, než došlo k jeho zúžení, jak dokládá i JungmannůvSlovník česko-německý, který kromě příkladů odpovídajících dnešnímu významu (Wzduch (povětřj) gest tělo plynné, … – citace z Preslova Wšeobecného rostlinopisu) uvádí rovněž, že plyn je wěc plynutá, mokrá, … nebo Plynné části těla, gako krew.[2][3][4] Polské płyn vzešlo ze slovesa płynąć („téci, plynout“) a to z praslovanského *plynǫti, odvozeného od *plyti („plout“), jehož kořen *ply- pravděpodobně vznikl prodloužením oslabeného stupně *plъ, jehož příkladem je plť (plným stupněm je *plov-, *plu-).[5][6][7] To vše vychází z indoevropského *pleu- („plout, téci“), odvozeného od *pel- („téci, lít, pohybovat se“).[8][9]
Článek Plyn ve Wikipedii