příčný
Vzhled
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [pr̝̊iːt͡ʃniː]
dělení
[editovat]- příč-ný
přídavné jméno
[editovat]- tvrdé
skloňování
[editovat]číslo | jednotné | množné | ||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
pád \ rod | mužský životný |
mužský neživotný |
ženský | střední | mužský životný |
mužský neživotný |
ženský | střední |
nominativ | příčný | příčný | příčná | příčné | příční | příčné | příčné | příčná |
genitiv | příčného | příčného | příčné | příčného | příčných | příčných | příčných | příčných |
dativ | příčnému | příčnému | příčné | příčnému | příčným | příčným | příčným | příčným |
akuzativ | příčného | příčný | příčnou | příčné | příčné | příčné | příčné | příčná |
vokativ | příčný | příčný | příčná | příčné | příční | příčné | příčné | příčná |
lokál | příčném | příčném | příčné | příčném | příčných | příčných | příčných | příčných |
instrumentál | příčným | příčným | příčnou | příčným | příčnými | příčnými | příčnými | příčnými |
význam
[editovat]- jsoucí kolmý k udanému směru
- Od dolního většího oblouku žaludkového pak táhne se dolů přes příčný tračník tlustého střeva i přes kličky tenkého střeva největší volná blána pobřišnicová...[1]
překlady
[editovat]- jsoucí napříč
- němčina: Quer-
poznámky
[editovat]- ↑ Pobřišnice. In Ottův slovník naučný. Praha : J. Otto, 1902. s:Ottův slovník naučný/Pobřišnice Díl 19, s. 984–985.