příchuť

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [pr̝̊iːxʊc]

dělení[editovat]

  • pří-chuť

podstatné jméno[editovat]

  • rod ženský

skloňování[editovat]

pád \ číslo jednotné množné
nominativ příchuť příchutě
genitiv příchutě příchutí
dativ příchuti příchutím
akuzativ příchuť příchutě
vokativ příchuti příchutě
lokál příchuti příchutích
instrumentál příchutí příchutěmi

význam[editovat]

  1. uměle vyvolaná nebo vedlejší chuť nějaké věci nebo látky, případně chuť vyvolaná pomocí jiné látky
    • zmrzlina s vanilkovou příchutí
  2. (přeneseně) vedlejší vlastnost
    • Její hlas měl trpkou příchuť.

synonyma[editovat]

  1. chuť, pachuť

související[editovat]