překrucovat

čeština

výslovnost

• IPA: [pr̝̊ɛkrʊt͡sɔvat]

dělení

• pře-kru-co-vat

sloveso

• nedokonavé
• tranzitivní

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	překrucuji	překrucuješ	překrucuje	překrucujeme	překrucujete	překrucují

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	překrucuj	překrucujme	překrucujte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	překrucoval	překrucovala	překrucovalo	překrucovali	překrucovaly	překrucovala
trpné	překrucován	překrucována	překrucováno	překrucováni	překrucovány	překrucována

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
přítomný	překrucuje	překrucujíc	překrucujíce

význam

1. cíleně měnit, zkreslovat či manipulovat s pravdou nebo významem slova

související

• překroutit
• překrucování
• překroucený