paenitere

latina

výslovnost

• IPA: [pae̯.nɪ.ˈteː.rɛ] (restituovaná)
• IPA: [peː.nɪ.ˈteː.rɛ] (církevní středověká)

sloveso

• neosobní - používá se výhradně ve 3.osobě singuláru
• 2.konjugace — (E-kmeny)
• tranzitivní

význam

1. (paenitere + akuz. osoby + alicuius reī) mrzet, litovat
   • Hanc clēmentiae istīus suae numquam paenitēbit. – Tahle její vlídnost ji nikdy nebude mrzet.
   • Eōs errōris suī nimis paenituit. – Jejich chyba je pěkně zamrzela./Své chyby notně litovali.

synonyma

1. pigēre