litovat

čeština

výslovnost

• IPA: [lɪtɔvat]
•  litovat^{? • info}

dělení

• li-to-vat

sloveso

• nedokonavé
• nepřechodné i přechodné

varianty

• (zastarale) litovati

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	lituji / lituju	lituješ	lituje	litujeme	litujete	litují / litujou

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	lituj	litujme	litujte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	litoval	litovala	litovalo	litovali	litovaly	litovala
trpné	litován	litována	litováno	litováni	litovány	litována

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
přítomný	lituje	litujíc	litujíce

význam

1. (litovat + akuzativ) pociťovat s někým soucit kvůli jeho situaci
   • Děti nemocného kamaráda litovaly a dohodly se, že jej v nemocnici navštíví.
2. (litovat + genitiv) prožívat, mít výčitky svědomí v souvislosti se svou dřívější akcí
   • Hoch jel s ostatními dětmi na výlet, později ale litoval, že nezůstal raději doma.

překlady

1. pociťovat soucit

   • angličtina: pity
   • francouzština: plaindre
   • latina: dolere
   • němčina: bedauern
   • polština: współczuć, żałować
   • ruština: соболезновать, жалеть
   • řečtina: ευσπλαχνίζομαι, οικτίρω
   • slovenština: ľutovať
2. pociťovat výčitky

   • angličtina: regret, rue
   • francouzština: regretter
   • latina: paenitere, pigere
   • němčina: bedauern, bereuen
   • polština: żałować
   • ruština: сожалеть
   • řečtina: λυπάμαι
   • slovenština: ľutovať
   • španělština: sentir

synonyma

1. soucítit
2. —

související

• lítost
• politovat
• politování
• politováníhodný

slovní spojení

• je mi líto
• trpce litovat

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2011-04-29]. Heslo litovat.