památkový

čeština

výslovnost

• IPA: [pamaːtkɔvɛːɦɔ]

dělení

• pa-mát-ko-vé-ho

přídavné jméno

• tvrdé

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	památkový	památkový	památková	památkové	památkoví	památkové	památkové	památková
genitiv	památkového	památkového	památkové	památkového	památkových	památkových	památkových	památkových
dativ	památkovému	památkovému	památkové	památkovému	památkovým	památkovým	památkovým	památkovým
akuzativ	památkového	památkový	památkovou	památkové	památkové	památkové	památkové	památková
vokativ	památkový	památkový	památková	památkové	památkoví	památkové	památkové	památková
lokál	památkovém	památkovém	památkové	památkovém	památkových	památkových	památkových	památkových
instrumentál	památkovým	památkovým	památkovou	památkovým	památkovými	památkovými	památkovými	památkovými

význam

1. týkající se ochrany památek
   • Vzhledem k velikosti graffiti museli metodu čištění schválit památkáři z pražského magistrátu i generálního ředitelství Národního památkového ústavu.
2. (řidčeji) určený, chovaný jako památka

synonyma

1. –
2. památeční, upomínkový

související

• památkář
• památkově