pančovat
Vzhled
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [pant͡ʃɔvat]
dělení
[editovat]- pan-čo-vat
etymologie
[editovat]Z rakouského nářečního pantschen s onomatopoickým původem.[1][2]
sloveso
[editovat]- nedokonavé
- tranzitivní
časování
[editovat]osoba | číslo jednotné | číslo množné | ||||
---|---|---|---|---|---|---|
1. | 2. | 3. | 1. | 2. | 3. | |
přítomný čas | pančuji / (hovorově) pančuju | pančuješ | pančuje | pančujeme | pančujete | pančují / (hovorově) pančujou |
osoba | číslo jednotné |
číslo množné | |
---|---|---|---|
2. | 1. | 2. | |
pančuj | pančujme | pančujte |
rod | číslo jednotné | číslo množné | ||||
---|---|---|---|---|---|---|
mužský životný i neživotný |
ženský | střední | mužský životný |
mužský neživotný a ženský |
střední | |
činné | pančoval | pančovala | pančovalo | pančovali | pančovaly | pančovala |
trpné | pančován | pančována | pančováno | pančováni | pančovány | pančována |
rod | číslo jednotné | číslo množné | |
---|---|---|---|
mužský | ženský střední |
mužský ženský střední | |
přítomný | pančuje | pančujíc | pančujíce |
význam
[editovat]překlady
[editovat]- ředit
- angličtina: adulterate
- francouzština: frelater
- němčina: panschen
- španělština: aguar, bautizar
související
[editovat]poznámky
[editovat]- ↑ REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. Verze 1.0. Leda, 2007. Heslo „pančovat“
- ↑ MACHEK, Václav. Etymologický slovník jazyka českého. 2., opravené a doplněné vyd. Praha : Academia, 1968. 868 s. Heslo „pančovat“, s. 432.