paralytik

čeština

výslovnost

• IPA: [paralɪtɪk]

dělení

• pa-ra-ly-tik

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	paralytik	paralytici / paralytikové
genitiv	paralytika	paralytiků
dativ	paralytiku / paralytikovi	paralytikům
akuzativ	paralytika	paralytiky
vokativ	paralytiku	paralytici / paralytikové
lokál	paralytiku / paralytikovi	paralyticích
instrumentál	paralytikem	paralytiky

význam

1. ten, kdo je stižen paralýzou
   • „Já těm soudním lékařům nic nevěřím,“ poznamenal muž inteligentního vzezření. „Když jsem jednou padělal směnky, pro všechen případ chodil jsem na přednášky k doktoru Heverochovi, a když mne chytili, simuloval jsem paralytika právě tak, jak ho vyličoval pan doktor Heveroch. Kousl jsem jednoho soudního lékaře při komisi do nohy, vypil jsem inkoust z kalamáře a vydělal jsem se, s odpuštěním, pánové, před celou komisí do kouta. Ale za to, že jsem jednomu prokousl to lýtko, uznali mne za úplně zdravého a byl jsem ztracen.“

synonyma

1. ochrnutý

související

• paralytička
• paralýza
• paralyzovat