pekelníkův

čeština

výslovnost

• IPA: [pɛkɛlɲiːkuːf]

dělení

• pe-kel-ní-kův

etymologie

Odvozeno od podstatného jména pekelník příponou -ův.

přídavné jméno

• přivlastňovací

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	pekelníkův	pekelníkův	pekelníkova	pekelníkovo	pekelníkovi	pekelníkovy	pekelníkovy	pekelníkova
genitiv	pekelníkova	pekelníkova	pekelníkovy	pekelníkova	pekelníkových	pekelníkových	pekelníkových	pekelníkových
dativ	pekelníkovu	pekelníkovu	pekelníkově	pekelníkovu	pekelníkovým	pekelníkovým	pekelníkovým	pekelníkovým
akuzativ	pekelníkova	pekelníkův	pekelníkovu	pekelníkovo	pekelníkovy	pekelníkovy	pekelníkovy	pekelníkova
vokativ	pekelníkův	pekelníkův	pekelníkova	pekelníkovo	pekelníkovi	pekelníkovy	pekelníkovy	pekelníkova
lokál	pekelníkově / pekelníkovu	pekelníkově / pekelníkovu	pekelníkově	pekelníkově / pekelníkovu	pekelníkových	pekelníkových	pekelníkových	pekelníkových
instrumentál	pekelníkovým	pekelníkovým	pekelníkovou	pekelníkovým	pekelníkovými	pekelníkovými	pekelníkovými	pekelníkovými

význam

1. náležící pekelníkovi