pekelník

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [pɛkɛlɲiːk]

podstatné jméno[editovat]

  • rod mužský životný

skloňování[editovat]

pád \ číslo jednotné množné
nominativ pekelník pekelníci
genitiv pekelníka pekelníků
dativ pekelníku / pekelníkovi pekelníkům
akuzativ pekelníka pekelníky
vokativ pekelníku pekelníci
lokál pekelníku / pekelníkovi pekelnících
instrumentál pekelníkem pekelníky

význam[editovat]

  1. (expresivně) obyvatel pekla
    • Posléz nemohl to déle vydržeti, a zase ďábla zavolal. I zjevil se mu pekelník, ale náramně burácel.[1]
  2. (řidčeji) odsouzenec v pekle
  3. (expresivně) zlý člověk
  4. (žertovně) nezbeda

synonyma[editovat]

  1. čert, ďábel, (ženský rod) pekelnice
  2. zatracenec

související[editovat]

poznámky[editovat]

  1. Josef Kajetán Tyl: Hlídač vinohradu