pierdoła

polština

výslovnost

• IPA: [pʲjɛrˈdɔwa],  pierdoła^{? • info}

podstatné jméno (1)

skloňování (1)

• rod mužský osobní

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	pierdoła	pierdoły
genitiv	pierdoły	pierdołów
dativ	pierdole	pierdołom
akuzativ	pierdołę	pierdołów
instrumentál	pierdołą	pierdołami
lokál	pierdole	pierdołach
vokativ	pierdoło	pierdoły

skloňování (2)

• rod ženský

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	pierdoła	pierdoły
genitiv	pierdoły	pierdoł
dativ	pierdole	pierdołom
akuzativ	pierdołę	pierdoły
instrumentál	pierdołą	pierdołami
lokál	pierdole	pierdołach
vokativ	pierdoło	pierdoły

význam

1. (zhruběle) trouba, blbec, ťulpas, mamlas, hlupák
   • Ten stary pierdoła bardzo głośno słucha radia. Przez niego nie mogę się skoncentrować na nauce! – Ten starý mamlas si pouští rádio velmi nahlas. Nemohu se kvůli němu soustředit na učení.

podstatné jméno (2)

• rod ženský

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	pierdoła	pierdoły
genitiv	pierdoły	pierdoł
dativ	pierdole	pierdołom
akuzativ	pierdołę	pierdoły
instrumentál	pierdołą	pierdołami
lokál	pierdole	pierdołach
vokativ	pierdoło	pierdoły

význam

1. (zhruběle) kravina, malichernost, ptákovina, blbost
   • Płaczesz z powodu potrzaskanej szklanki? Nie przejmuj się taką pierdołą. – Brečíš kvůli rozbité sklence? Nenech se přece rozhodit takovou ptákovinou.

související

• pierdółka
• pierdolić
• pierdzieć
• pierd
• pierdolony