piraňa

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [pɪraɲa]

dělení[editovat]

  • pi-ra-ňa

etymologie[editovat]

Z portugalského piranha, které se dříve i v češtině psalo stejně, ale navádělo k špatné výslovnosti (v portugalštině se -nh- čte jako české ň).[1] Do portugalštiny se název dostal z jazyka brazilských indiánů Tupiů, přičemž existuje několik variant, z čeho mohlo být slovo odvozeno. The Oxford English Dictionary uvádí, že pochází z pira nya v jazyce tupi, varianty slova pira'ya, které má kromě označení ryby také význam „nůžky“[2] nebo „klepeto“.[3]

podstatné jméno[editovat]

  • rod ženský

skloňování[editovat]

Substantivum singulár plurál
nominativ piraňa pirani / piraně
genitiv pirani / piraně piraň / piraní
dativ pirani / piraně piraňám / piraním
akuzativ piraňu pirani / piraně
vokativ piraňo pirani / piraně
lokál pirani / piraně piraňách / piraních
instrumentál piraňou piraňami / piraněmi

Příručky a slovníky naznačují skloňování podle vzoru „žena“, podtypu „skica“.[4][1] Připouštějí však přechod mezi vzory žena a růže,[5] či přímo dubleta v 3. a 6. pádě jednotného čísla.[6]

Dle poznámek k nejnovějšímu vývoji jazyka se skutečně jeví tendence k přechodu ke vzoru růže[7] a článek Anny Černé z července 2007 v Naší řeči[8] v závěru k základnímu skloňování podle vzoru žena dokonce doporučuje dubleta pro vzor růže všude kromě 1., 4. a 5. pádu jednotného čísla.

význam[editovat]

  1. dravá jihoamerická říční ryba čeledi trnobřichých rodu Serrasalmus nebo Pygocentrus.

překlady[editovat]

  1. ryba

slovní spojení[editovat]

poznámky[editovat]

  1. 1,0 1,1 ŠLOSAR, Dušan. Jazyčník. 1. vyd. Praha : Horizont, 1985. Kapitola Piraňa, s. 49–50.
  2. The Oxford English Dictionary. Vol. VII. N–Poy. Oxford University Press, Oxford 1933. Heslo „Piranha“, s. 901.
  3. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „piraňa“, s. 467–468.
  4. KRAUS, Jiří, a kol. Nový akademický slovník cizích slov A–Ž. 1. vyd. Praha : Academia, 2005. 879 s. ISBN 80-200-1351-2. Heslo „piraňa“, s. 623.
  5. Příruční mluvnice češtiny. Nakladatelství lidové noviny, 1995. ISBN 80-7106-134-4. § 414, s. 257, 258.
  6. HAVRÁNEK, Bohuslav; JEDLIČKA, Alois. Česká mluvnice. 4. přepracované vydání. Státní pedagogické nakladatelství. Praha 1981. § 78, s. 150–151.
  7. ŠIMANDL, Josef. Morfologická problematika v jazykové poradně (3. část) : II. Naše řeč, 2000, roč. 83, čís. 4, s. 184. Dostupné online. ISSN 0027-8203.
  8. ČERNÁ, Anna. Piraňa. Naše řeč, 2007, roč. 90, čís. 3, s. 165–166. Dostupné online. ISSN 0027-8203.

externí odkazy[editovat]

  • Encyklopedický článek Piraňa ve Wikipedii