říční

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [r̝iːt͡ʃɲiː]

dělení[editovat]

  • říč-ní

přídavné jméno (1)[editovat]

  • měkké

skloňování[editovat]

Číslo singulár plurál
Rod mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední
nominativ říční říční říční říční říční říční říční říční
genitiv říčního říčního říční říčního říčních říčních říčních říčních
dativ říčnímu říčnímu říční říčnímu říčním říčním říčním říčním
akuzativ říčního říční říční říční říční říční říční říční
vokativ říční říční říční říční říční říční říční říční
lokál říčním říčním říční říčním říčních říčních říčních říčních
instrumentál říčním říčním říční říčním říčními říčními říčními říčními

význam[editovat]

  1. vztahující se k řece
    • Od perel mořských neliší se ničím perly říční, které se tvoří v těle perlorodky říční č. velevruba perlonosného, žijícího v řekách mírného pásma, a to v Čechách v Otavě mezi Horažďovicemi a Sušicí, krom toho v různých řekách evropských i severoamerických.[1]

překlady[editovat]

  1. vztahující se k řece

slovní spojení[editovat]

přídavné jméno (2)[editovat]

význam[editovat]

  1. nominativ a vokativ plurálu rodu mužského životného adjektiva říčný

synonyma[editovat]

  1. uřícení

poznámky[editovat]

  1. Perly. In Ottův slovník naučný. Praha : J. Otto, 1902. Dostupné: <s:Ottův slovník naučný/Perly>. Díl 19, s. 494–496.