říční

čeština

výslovnost

• IPA: [r̝iːt͡ʃɲiː]

dělení

• říč-ní

přídavné jméno (1)

• měkké

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	říční	říční	říční	říční	říční	říční	říční	říční
genitiv	říčního	říčního	říční	říčního	říčních	říčních	říčních	říčních
dativ	říčnímu	říčnímu	říční	říčnímu	říčním	říčním	říčním	říčním
akuzativ	říčního	říční	říční	říční	říční	říční	říční	říční
vokativ	říční	říční	říční	říční	říční	říční	říční	říční
lokál	říčním	říčním	říční	říčním	říčních	říčních	říčních	říčních
instrumentál	říčním	říčním	říční	říčním	říčními	říčními	říčními	říčními

význam

1. vztahující se k řece
   • Od perel mořských neliší se ničím perly říční, které se tvoří v těle perlorodky říční č. velevruba perlonosného, žijícího v řekách mírného pásma, a to v Čechách v Otavě mezi Horažďovicemi a Sušicí, krom toho v různých řekách evropských i severoamerických.

překlady

1. vztahující se k řece

   • francouzština: fluvial
   • italština: fiumale, fluviale
   • japonština: 川の
   • litevština: upinis, upės, upių
   • polština: rzeczny
   • slovenština: riečny

slovní spojení

• břehule říční
• rak říční
• úhoř říční
• vydra říční

přídavné jméno (2)

význam

1. nominativ plurálu rodu mužského životného adjektiva říčný
2. vokativ plurálu rodu mužského životného adjektiva říčný

synonyma

1. uřícení