pláče

Možná hledáte place, placé, pláce, plače, plaĉe nebo płacę.

čeština

výslovnost

• IPA: [plaːt͡ʃɛ]

dělení

• plá-če

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

význam

1. genitiv jednotného čísla substantiva pláč
   • Ale zaslechne někdo takovej signál v tom pípání, v množství blikadel, houkání a cinkotu, který máme všude kolem sebe? Už máme signál i na to, kdy se máme smát. Z obrazovky šustí umělej smích. Jednou se dočkáme i umělýho pláče. Někdo to ochotně navzlyká. Zvyknem si na prefabrikovaný dojetí, jako jsme si zvykli na všechny ostatní směrovky a semafory.
   • Tatínek byl moc pohnutý, Janinka slzela, maminka plakala a berušky se daly také do pláče.
   • „A přece si jednou na mne vzpomenete, že jsem to s vámi myslel dobře.“ Mezi dvaceti podvlékačkami ozval se vzlykot. To se dal Švejk do pláče. Polní kurát podíval se dolů. Tam stál Švejk a utíral si pěstí oči.
2. akuzativ, nominativ a vokativ množného čísla substantiva pláč
   • V životě přijde okamžik, kdy všechny roky odejdou a oči se zaplní slzami, jež jsme jednou prolili. Rozpoznáme omyly, zoufalé pláče těch, co uvěřili našim lžím.
   • Vznikají tu přátelství i nevraživosti, je to ženský svět rychlého střídání nálad od příjemné pohody přes hašteření, urážky a srdceryvné pláče k osvobozujícím výbuchům smíchu, projevům vzájemného porozumění a nutné soudržnosti.

sloveso

význam

1. třetí osoba jednotného čísla přítomného času oznamovacího způsobu slovesa plakat
   • Pláče, pláče naše Madla, že prý na ni moucha spadla (…)
2. přechodník přítomný jednotného čísla mužského rodu slovesa plakat

synonyma

1. —
2. plakaje

související

• plačíc
• plačíce