plangimus
Z Wikislovníku
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
- IPA: [ˈplaŋ.ɡɪ.mʊs]
- IPA: [ˈplan.d͡ʒi.mus] (vatikánská)
- 3.konjugace (souhlásková)
- první osoba čísla množného indikativu přítomného rodu činného slovesa plangĕre — pláčeme, oplakáváme; brečíme
- flēmus, plōrāmus