plangimus

latina

výslovnost

• IPA: [ˈplaŋ.ɡɪ.mʊs]
• IPA: [ˈplan.d͡ʒi.mus] (vatikánská)

sloveso

• 3.konjugace (souhlásková)

význam

1. první osoba čísla množného indikativu přítomného rodu činného slovesa plangĕre — pláčeme, oplakáváme; brečíme

synonyma

1. flēmus, plōrāmus

související

• plangēmus
• plangāmus
• planximus
• plangēbāmus
• plangimur
• plānxerāmus