poberta
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [pɔbɛrta]
dělení
[editovat]- po-ber-ta
etymologie
[editovat]podstatné jméno
[editovat]- rod mužský
skloňování
[editovat]| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | poberta | pobertové |
| genitiv | poberty | pobertů |
| dativ | pobertovi | pobertům |
| akuzativ | pobertu | poberty |
| vokativ | poberto | pobertové |
| lokál | pobertovi | pobertech |
| instrumentál | pobertou | poberty |
význam
[editovat]- (expresivně) zloděj[2]
- … copak by Márinka tomu řekla, že se dal k cirkusákům! Ke komediantům, kteří táhnou světem, bez kouska domova, bez kusa pevné střechy nad hlavou, človíčkové všelijací, nedej Pámbů, snad i pobertové; […][3]
překlady
[editovat]poznámky
[editovat]- ↑ MAREK, V.. Bermela. Naše řeč, 1927, roč. 11, čís. 10, s. 234. Dostupné online. ISSN 0027-8203.
- ↑ Slovník spisovného jazyka českého. Ústav pro jazyk český, 1960–1971, [cit. 2013-07-02]. Heslo poberta.
- ↑ Eduard Bass: Cirkus Humberto