pobočníků

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština

[editovat]

výslovnost

[editovat]
  • IPA: [pɔbɔt͡ʃɲiːkuː]

dělení

[editovat]
  • po-boč-ní-ků

podstatné jméno

[editovat]
  • rod mužský

význam

[editovat]
  1. genitiv plurálu substantiva pobočník
    • V paláci cařském, vynikajícím velkolepostí a okázalostí zevně a nesmírnou skvostností, bohatstvím, nádherou a přepychem uvnitř, hosté slovanští byli uvítáni od ministrů, generálů, pobočníků cařských a jiných dvořanů (…)[1]

poznámky

[editovat]
  1. ŘEZNÍČEK, Vácslav. Velký Čech. Praha : J. R. Vilímek, 1897. Kapitola XXV..