pobočníků

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [pɔbɔt͡ʃɲiːkuː]

dělení[editovat]

  • po-boč-ní-ků

podstatné jméno[editovat]

  • rod mužský

význam[editovat]

  1. genitiv plurálu substantiva pobočník
    • V paláci cařském, vynikajícím velkolepostí a okázalostí zevně a nesmírnou skvostností, bohatstvím, nádherou a přepychem uvnitř, hosté slovanští byli uvítáni od ministrů, generálů, pobočníků cařských a jiných dvořanů (…)[1]

poznámky[editovat]

  1. ŘEZNÍČEK, Vácslav. Velký Čech. Praha : J. R. Vilímek, 1897. Kapitola XXV..