pobočník

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [pɔbɔt͡ʃɲiːk]

dělení[editovat]

  • po-boč-ník

podstatné jméno[editovat]

  • rod mužský životný

skloňování[editovat]

Substantivum singulár plurál
nominativ pobočník pobočníci
genitiv pobočníka pobočníků
dativ pobočníku / pobočníkovi pobočníkům
akuzativ pobočníka pobočníky
vokativ pobočníku pobočníci
lokál pobočníku / pobočníkovi pobočnících
instrumentál pobočníkem pobočníky

význam[editovat]

  1. důstojník přidělený vyšším velitelům pro osobní službu
  2. (zastarale) pomocník, společník

překlady[editovat]

  1. důstojník přidělený vyšším velitelům

synonyma[editovat]

  1. adjutant

poznámky[editovat]

  • Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, [cit. 2017-03-14]. Heslo pobočník.