pohlaví

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

dělení[editovat]

  • po-h-la-ví

podstatné jméno[editovat]

  • rod střední

skloňování[editovat]

pád \ číslo jednotné množné
nominativ pohlaví pohlaví
genitiv pohlaví pohlaví
dativ pohlaví pohlavím
akuzativ pohlaví pohlaví
vokativ pohlaví pohlaví
lokál pohlaví pohlavích
instrumentál pohlavím pohlavími

význam[editovat]

  1. souhrn odlišných znaků samčích nebo samičích
    • Mluvní tempo prozrazuje povahové vlastnosti řečníka, proto mluvíme např. o tempu melancholickém, flegmatickém, cholerickém apod. (viz kapitola o typologii řečníků). Tempo do jisté míry určuje také věk mluvčího a jeho pohlaví, např. staří lidé mluví zpravidla pomaleji, ženy mají sklon k rychlejšímu mluvnímu tempu než muži..[1]
  2. vnější pohlavní ústrojí, přirození
    • Jakmile jim podala skleničky s whisky, sodou a ledem, vstal Velitel se skleničkou v ruce z proutěného křesla, na němž seděl, když byla O svlékána, a přistoupil k ní. O se domnívala, že ji vezme volnou rukou za ňadro nebo za pohlaví. On se jí však vůbec nedotkl, jen si ji pěkně zblízka celou prohlédl, od pootevřených úst k poněkud roztaženým kolenům.[2]
  3. souhrn jedinců mužských nebo ženských

překlady[editovat]

  1. souhrn znaků
  2. genitálie

synonyma[editovat]

  1. přirození, genitálie

související[editovat]

slovní spojení[editovat]

poznámky[editovat]

  1. Edvard LOTKO: Kapitoly ze současné rétoriky, Univerzita Palackého, Olomouc 1997 — citováno dle Korpus.cz
  2. Pauline RÉAGE: Příběh O (Návrat do Roissy), z francouzštiny přeložil Matěj Turek, Brno:Host, 2013 — cit. dle Korpus.cz

externí odkazy[editovat]