popatřit

čeština

výslovnost

• IPA: [pɔpatr̝̊ɪt]

dělení

• po-pat-řit

sloveso

• nedokonavé
• tranzitivní

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
budoucí čas	popatřím	popatříš	popatří	popatříme	popatříte	popatří

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	popatři / popatř	popatřeme / popatřme	popatřete / popatřte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	popatřil	popatřila	popatřilo	popatřili	popatřily	popatřila
trpné	popatřen	popatřena	popatřeno	popatřeni	popatřeny	popatřena

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
minulý	popatřiv	popatřivši	popatřivše

význam

1. (řidčeji) pohledět
   • Slyší žák hlas vroucí modlitby mistrovy a raduje se. Chce ovšem popatřit také v svatou tvář učitelovu, na níž se neustále obráželo světlo slávy Boží.

synonyma

1. pohledět, zadívat se

související

• spatřit