posedlost

Z Wikislovníku
Přejít na: navigace, hledání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [ˈpɔsɛdlɔst]

dělení[editovat]

  • po-se-d-lost

podstatné jméno[editovat]

  • rod ženský

skloňování[editovat]

Substantivum singulár plurál
nominativ posedlost posedlosti
genitiv posedlosti posedlostí
dativ posedlosti posedlostem
akuzativ posedlost posedlosti
vokativ posedlosti posedlosti
lokál posedlosti posedlostech
instrumentál posedlostí posedlostmi

význam[editovat]

  1. neúměrné chorobné zaujetí něčím nebo někým
    • ...abych se nemusil stydět, řeknu-li, že se mně Řím celkem nelíbí. Ani Forum Romanum, ani strašná cihlová rozvalenina Palatinu, aniž co jiného vyvolalo ve mně posvátné city; ty maniakální rozměry term a paláců a cirků, ta divná vášeň stavět pořád kolosálněji, pořád extenzívněji, to je ta pravá barokní posedlost, jež později hnala Pavla V., aby zkazil Petrský chrám.[1]

překlady[editovat]

  1. chorobné zaujetím něčím nebo někým

synonyma[editovat]

  1. obsese

související[editovat]

poznámky[editovat]

  1. ČAPEK, Karel. Italské listy. [s.l.] : [s.n.], c1923. Kapitola Řím.