pospas
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [pɔspas]
dělení
[editovat]- pos-pas
etymologie
[editovat]Podstatné jméno postpast, resp. pospas bylo ve starší češtině odvozeno z italského postpasto s tímtéž významem, jež vzniklo jako složenina předpony post- „po“ a pasto „jídlo“. Dnes se používá již jen ve spojení na pospas, resp. příslovci napospas.“[1]
podstatné jméno
[editovat]- rod mužský neživotný
skloňování
[editovat]| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | pospas | pospasy |
| genitiv | pospasu | pospasů |
| dativ | pospasu | pospasům |
| akuzativ | pospas | pospasy |
| vokativ | pospase | pospasy |
| lokál | pospasu / pospase | pospasech |
| instrumentál | pospasem | pospasy |
význam
[editovat]související
[editovat]slovní spojení
[editovat]poznámky
[editovat]- Slovník spisovného jazyka českého. Ústav pro jazyk český, 1960–1971. Heslo pospas.
- ↑ Čeština všední i nevšední. Redakce Jaroslav Kuchař, Slavomír Utěšený. Praha : Academia, 1972. Kapitola Nechat napospas, vzít na paškál, s. 334.