povětří
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [pɔvjɛtr̝̊iː]
dělení
[editovat]- po-vě-t-ří
etymologie
[editovat]Vyvinulo se ze staročeského povětřie — „vánek, vítr“. Význam „počasí“ souvisí s představou, že změny počasí přináší vítr; v odborné literatuře byl tento význam používán až do roku 1923.[1]
podstatné jméno
[editovat]- rod střední
- hromadné
skloňování
[editovat]| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | povětří | povětří |
| genitiv | povětří | povětří |
| dativ | povětří | povětřím |
| akuzativ | povětří | povětří |
| vokativ | povětří | povětří |
| lokál | povětří | povětřích |
| instrumentál | povětřím | povětřími |
význam
[editovat]- (zastarale) počasí
- Milovník vykračoval rázně ke svatému Petru a nevšímal si, jaké je povětří.[2]
- (zastarale) vzduch, ovzduší, atmosféra
- (lidově) větrné počasí
synonyma
[editovat]související
[editovat]slovní spojení
[editovat]poznámky
[editovat]- Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2014-04-07]. Heslo povětří.
