povětří

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [pɔvjɛtr̝̊iː]

dělení[editovat]

  • po-vě-t-ří

etymologie[editovat]

Vyvinulo se ze staročeského povětřie — „vánek, vítr“. Význam „počasí“ souvisí s představou, že změny počasí přináší vítr; v odborné literatuře byl tento význam používán až do roku 1923.[1]

podstatné jméno[editovat]

  • rod střední
  • hromadné

skloňování[editovat]

Substantivum singulár plurál
nominativ povětří povětří
genitiv povětří povětří
dativ povětří povětřím
akuzativ povětří povětří
vokativ povětří povětří
lokál povětří povětřích
instrumentál povětřím povětřími

význam[editovat]

  1. (zastarale) počasí
    • Milovník vykračoval rázně ke svatému Petru a nevšímal si, jaké je povětří.[2]
  2. (zastarale) vzduch, ovzduší, atmosféra
  3. (lidově) větrné počasí

synonyma[editovat]

  1. povětrnost, čas, (neutrálně) počasí
  2. (neutrálně) vzduch, ovzduší, atmosféra
  3. fukeř, fukéř, fukýř

související[editovat]

slovní spojení[editovat]

poznámky[editovat]

  • Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, [cit. 2014-04-07]. Heslo povětří.
  1. MUNZAR, Jan, a kolektiv Malý průvodce meteorologií. 1. vyd. Praha : Mladá fronta, 1989. 247 s. (Malé encyklopedie; sv. 21.) Heslo „povětří“, s. 143.
  2. Ignát Hermann: Z pražských zákoutí

externí odkazy[editovat]