Přeskočit na obsah

pozorovatel

Z Wikislovníku

čeština

[editovat]

výslovnost

[editovat]
  • IPA: [pɔzɔrɔvatɛl]

dělení

[editovat]
  • po-zo-ro-va-tel

podstatné jméno

[editovat]
  • rod mužský životný

skloňování

[editovat]
pád \ číslo jednotné množné
nominativ pozorovatel pozorovatelé
genitiv pozorovatele pozorovatelů
dativ pozorovateli / pozorovatelovi pozorovatelům
akuzativ pozorovatele pozorovatele
vokativ pozorovateli pozorovatelé
lokál pozorovateli / pozorovatelovi pozorovatelích
instrumentál pozorovatelem pozorovateli

význam

[editovat]
  1. muž sledující situaci, ale sám se neúčastnící
    • V tomto sporu jsem jen pozorovatel.

překlady

[editovat]
  1. sledující osoba

synonyma

[editovat]
  1. divák

související

[editovat]