probus
latina
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [prɔbʊs]
etymologie
[editovat]Přes praitalické *proβwos z předpokl. praindoevropského *pro-bʰH-wó-s, které od základu *bʰuH- („být, jsoucí“) předponou/příslovcem *pro-. Srovnej sanskrtské प्रभु, ale také např. latinské superbus, dubius; dále pak i mj. anglické approve, probable, reprobatory, prove či ruské про́ба.
přídavné jméno
[editovat]- 1. a 2. deklinace
skloňování
[editovat]| Číslo | singulár | plurál | ||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| Rod | mužský | ženský | střední | mužský | ženský | střední |
| nominativ | probus | proba | probum | probī | probae | proba |
| genitiv | probī | probae | probī | probōrum | probārum | probōrum |
| dativ | probō | probae | probō | probīs | probīs | probīs |
| akuzativ | probum | probam | probum | probōs | probās | proba |
| vokativ | probe | proba | probum | probī | probae | proba |
| ablativ | probō | probā | probō | probīs | probīs | probīs |