procvičit

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈprɔt͡svɪt͡ʃɪt]

dělení

• pro-cvi-čit

sloveso

• dokonavé
• tranzitivní

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
budoucí čas	procvičím	procvičíš	procvičí	procvičíme	procvičíte	procvičí

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	procvič	procvičme	procvičte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	procvičil	procvičila	procvičilo	procvičili	procvičily	procvičila
trpné	procvičen	procvičena	procvičeno	procvičeni	procvičeny	procvičena

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
minulý	procvičiv	procvičivši	procvičivše

význam

1. opakováním, cvičením posílit či prohloubit — řidší varianta k procvičit si
   • Ruce, nohy, celé tělo procvičme - nejlépe běháním po přírodě.
   • Hasiči procvičili evakuaci osob v ústavu v Hrabyni
2. cvičením zcela strávit (určitý čas)
   • Ne abys zase procvičila celé dopoledne!

překlady

1. cvičením posílit, zdokonalit či prohloubit

   • angličtina: (britská) practise, (americká) practice
   • francouzština: pratiquer, réviser
   • němčina: ausüben, üben
   • řečtina: προπονώ
   • slovenština: procvičiť
   • španělština: practicar
2. —

synonyma

1. potrénovat, (částečně) rozhýbat, protáhnout
2. —

související

• procvičit si
• procvičovat
• procvičování
• cvičit