protegere

latina

výslovnost

• IPA: [proːˈtɛ.ɡe.rɛ] (klasická restituovaná)
• IPA: [pɾoˈte.d͡ʒe.ɾe] (vatikánská)
• IPA: [prɔːˈtɛgerɛ] (středoevropská)

sloveso

• 3. konjugace (souhláskové kmeny)
• tranzitivní

časování

Čas	Osoba	Aktivum	Pasivum
Infinitiv	–	prōtegĕre	prōtegī
Prézens sg.	1.	prōtegō	prōtegor
	2.	prōtegis	prōtegĕris
	3.	prōtegit	prōtegitur
Prézens pl.	1.	prōtegimus	prōtegimur
	2.	prōtegitis	prōtegiminī
	3.	prōtegunt	prōteguntur
Imperativ sg.	2.	prōtegĕ!	–
Imperativ pl..	2.	prōtegite!	–
Imperfektum sg.	1.	prōtegēbam	prōtegēbar
	2.	prōtegēbās	prōtegēbāris
	3.	prōtegēbat	prōtegēbātur
Imperfektum pl.	1.	prōtegēbāmus	prōtegēbāmur
	2.	prōtegēbātis	prōtegēbāminī
	3.	prōtegēbant	prōtegēbantur
Futurum sg. (první)	1.	prōtegam	prōtegar
	2.	prōtegēs	prōtegēris
	3.	prōteget	prōtegētur
Futurum pl. (první)	1.	prōtegēmus	prōtegēmur
	2.	prōtegētis	prōtegēminī
	3.	prōtegent	prōtegentur
Konjunktiv imperfekta sg.	1.	prōtegĕrem	prōtegĕrer
	2.	prōtegĕrēs	prōtegerēris
	3.	prōtegĕret	prōtegerētur
Konjunktiv imperfekta pl.	1.	prōtegerēmus	prōtegerēmur
	2.	prōtegerētis	prōtegĕrēminī
	3.	prōtegĕrent	prōtegĕrentur
Konjunktiv prézenta sg.	1.	prōtegam	prōtegar
	2.	prōtegās	prōtegāris
	3.	prōtegat	prōtegātur
Konjunktiv prézenta pl.	1.	prōtegāmus	prōtegāmur
	2.	prōtegātis	prōtegāminī
	3.	prōtegant	prōtegantur

význam

1. chránit, ochraňovat, bránit

související

• prōtēctor
• tegere
• protego
• prōtectīvus
• prōtēctrīx
• prōtēctus
• dētegere
• prōtēxistī