Přeskočit na obsah

právo

Z Wikislovníku

Možná hledáte pravo.

čeština

[editovat]

výslovnost

[editovat]

dělení

[editovat]
  • prá-vo

podstatné jméno

[editovat]
  • rod střední

skloňování

[editovat]
pád \ číslo jednotné množné
nominativ právo práva
genitiv práva práv
dativ právu právům
akuzativ právo práva
vokativ právo práva
lokál právu právech
instrumentál právem právy

význam

[editovat]
  1. soubor státem stanovených norem
    • Zabývá se obchodním právem.
  2. oprávněný nárok podložený zákony nebo zvyklostmi
    • Má právo se to dozvědět.
    • Každý člen týmu má právo vybrat si během prvních dvanácti hodin závodu jednu mimořádnou přestávku.[1]
  3. mn. studijní, resp. vědní obor, vyučování práv (1)
  4. (v historii) odznak rychtářské pravomoci

překlady

[editovat]
  1. soubor norem
  2. nárok
  3. obor

související

[editovat]

slovní spojení

[editovat]

slovenština

[editovat]

výslovnost

[editovat]
  • IPA: [ˈpraːvɔ]

dělení

[editovat]
  • prá-vo

podstatné jméno

[editovat]
  • rod střední

skloňování

[editovat]
Substantivum singulár plurál
nominativ právo práva
genitiv práva práv
dativ právu právam
akuzativ právo práva
lokál práve právach
instrumentál právom právami

význam

[editovat]
  1. právo

poznámky

[editovat]
  1. Luděk Stínil: Mladí muži v ráži

externí odkazy

[editovat]