norma
Z Wikislovníku
podstatné jméno [ editovat ]
Substantivum singulár plurál
nominativ norma
normy
genitiv normy
norem
dativ normě
normám
akuzativ normu
normy
vokativ normo
normy
lokál normě
normách
instrumentál normou
normami
pravidlo předepisující nějaký závazný způsob lidského chování
Evropská unie sice nevydala žádný předpis, který by zakazoval bít děti, ale zásada nepoužívat tento způsob trestu je přijímána jako nepsaná norma v civilizovaných zemích. [1] Ti, kteří tvrdí, že zákon o rozhlasovém a televizním vysílání je technická, nikoli politická norma , nemají pravdu. [2] Podle evropských norem musí být do roku 2010 všechny obce nad dva tisíce obyvatel napojené na kanalizaci. [3]
dokument stanovující parametry či vlastnosti materiálu , výrobku , součásti nebo pracovního postupu
Některé československé státní normy platily ještě dlouho po zániku československého státu.
normální , obvyklý stav
Odkládání rodičovství do věku přes třicet let se v poslední době stalo normou .
(v matematice) funkce přiřazující vektoru či matici reálné číslo v analogii s délkou vektoru
to, co závazně předepisuje lidské chování
dokument stanovující parametry či vlastnosti něčeho
—
—
pravidlo , zákon standard , směrnice normál , normálnost , obvyklost , běžnost , zvyk —
—
—
neobvyklost , unikátnost —
↑ Mladá fronta DNES, 29. 4. 2003. Cit. dle Korpus.cz ↑ Hospodářské noviny, 18. 5. 2001. Cit. dle Korpus.cz ↑ Mladá fronta DNES, 20. 11. 2007. Cit. dle Korpus.cz
Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, 2008-02-27, [cit. 2013-01-02]. Heslo norma .
Encyklopedický článek Norma ve Wikipedii
Encyklopedický článek Norma ve Wikipedii
