norma

Z Wikislovníku
Přejít na: navigace, hledání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

dělení[editovat]

  • nor-ma

podstatné jméno[editovat]

  • rod ženský

skloňování[editovat]

Substantivum singulár plurál
nominativ norma normy
genitiv normy norem
dativ normě normám
akuzativ normu normy
vokativ normo normy
lokál normě normách
instrumentál normou normami

význam[editovat]

  1. způsob chování, vlastnost či číselná hodnota charakteristická pro velkou část prvků určité skupiny
    • Odkládání rodičovství do věku přes třicet let se v poslední době stalo normou.
  2. formální předpis, určující požadovaný způsob chování, vlastnosti či číselné hodnoty pro prvky určité skupiny
    • Některé československé státní normy platily ještě dlouho po zániku československého státu.
  3. (v matematice) funkce přiřazující vektoru či matici reálné číslo v analogii s délkou vektoru

překlady[editovat]

vlastnosti obvyklé pro určitou skupinu

synonyma[editovat]

  1. pravidlo
  2. standard

antonyma[editovat]

  1. výjimka

související[editovat]

poznámky[editovat]

  • Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, 2008-02-27, [cit. 2013-01-02]. Heslo norma.

externí odkazy[editovat]

  • Encyklopedický článek Norma ve Wikipedii