norma

Z Wikislovníku
Přejít na: navigace, hledání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

dělení[editovat]

  • nor-ma

podstatné jméno[editovat]

  • rod ženský

skloňování[editovat]

Substantivum singulár plurál
nominativ norma normy
genitiv normy norem
dativ normě normám
akuzativ normu normy
vokativ normo normy
lokál normě normách
instrumentál normou normami

význam[editovat]

  1. pravidlo předepisující nějaký závazný způsob lidského chování
    • Evropská unie sice nevydala žádný předpis, který by zakazoval bít děti, ale zásada nepoužívat tento způsob trestu je přijímána jako nepsaná norma v civilizovaných zemích.[1]
    • Ti, kteří tvrdí, že zákon o rozhlasovém a televizním vysílání je technická, nikoli politická norma, nemají pravdu.[2]
    • Podle evropských norem musí být do roku 2010 všechny obce nad dva tisíce obyvatel napojené na kanalizaci.[3]
  2. dokument stanovující parametry či vlastnosti materiálu, výrobku, součásti nebo pracovního postupu
    • Některé československé státní normy platily ještě dlouho po zániku československého státu.
  3. normální, obvyklý stav
    • Odkládání rodičovství do věku přes třicet let se v poslední době stalo normou.
  4. (v matematice) funkce přiřazující vektoru či matici reálné číslo v analogii s délkou vektoru

překlady[editovat]

  1. to, co závazně předepisuje lidské chování

synonyma[editovat]

  1. pravidlo, zákon
  2. standard, směrnice
  3. normál, normálnost, obvyklost, běžnost, zvyk

antonyma[editovat]

  1. neobvyklost, unikátnost

související[editovat]

poznámky[editovat]

  1. Mladá fronta DNES, 29. 4. 2003. Cit. dle Korpus.cz
  2. Hospodářské noviny, 18. 5. 2001. Cit. dle Korpus.cz
  3. Mladá fronta DNES, 20. 11. 2007. Cit. dle Korpus.cz
  • Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, 2008-02-27, [cit. 2013-01-02]. Heslo norma.

externí odkazy[editovat]

  • Encyklopedický článek Norma ve Wikipedii