psotník

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [psɔtɲiːk]

etymologie[editovat]

Od slova psota, jímž se označovaly můry. Ty byly považovány za zlé duchy a původce choroby.[1]

podstatné jméno[editovat]

  • rod mužský neživotný

skloňování[editovat]

Substantivum singulár plurál
nominativ psotník psotníky
genitiv psotníku psotníků
dativ psotníku psotníkům
akuzativ psotník psotníky
vokativ psotníku psotníky
lokál psotníku psotnících
instrumentál psotníkem psotníky

význam[editovat]

  1. (zastarale) dětská nemockřeče spojené s bezvědomím, někdy vedoucí ke smrti
    • Mezi nás mladé chodil také Dr. Podlipský, jejž jako lékaře ptal jsem se jednou, není-li to nejslabší stupeň psotníku, když nemluvně ze spaní se usmívá, při tom však také tvářičkami poškubuje, jakoby mělo v nich malé křeče.[2]

překlady[editovat]

  1. nemoc

synonyma[editovat]

  1. božec

poznámky[editovat]

  1. Neslovesné věty v češtině : Studie o tvoření výrazů expresivních. Naše řeč, 1930, roč. 14, čís. 9–10. Dostupné online. ISSN 0027-8203.
  2. Josef Richard Vilímek st.: Ze zašlých dob
  3. STREJČEK, Ferdinand. Fras, frasně. Naše řeč, 1926, roč. 42, čís. 3. Dostupné online. ISSN 0027-8203.

externí odkazy[editovat]

  • Encyklopedický článek Psotník ve Wikipedii