pučit
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [pʊt͡ʃɪt]
dělení
[editovat]- pu-čit
etymologie
[editovat]Ze staročeského pójčiti.[1]
sloveso
[editovat]- dokonavé
časování
[editovat]| osoba | číslo jednotné | číslo množné | ||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| 1. | 2. | 3. | 1. | 2. | 3. | |
| budoucí čas | pučím | pučíš | pučí | pučíme | pučíte | pučí |
| osoba | číslo jednotné |
číslo množné | |
|---|---|---|---|
| 2. | 1. | 2. | |
| puč | pučme | pučte | |
| rod | číslo jednotné | číslo množné | ||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| mužský životný i neživotný |
ženský | střední | mužský životný |
mužský neživotný a ženský |
střední | |
| činné | pučil | pučila | pučilo | pučili | pučily | pučila |
| trpné | pučen | pučena | pučeno | pučeni | pučeny | pučena |
| rod | číslo jednotné | číslo množné | |
|---|---|---|---|
| mužský | ženský střední |
mužský ženský střední | |
| minulý | pučiv | pučivši | pučivše |
význam
[editovat]synonyma
[editovat]- (nářečně) poučit