poučit

čeština

výslovnost

• IPA: [pɔʊt͡ʃɪt]

dělení

• po-učit

sloveso

• dokonavé
• tranzitivní i intranzitivní

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
budoucí čas	poučím	poučíš	poučí	poučíme	poučíte	poučí

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	pouč	poučme	poučte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	poučil	poučila	poučilo	poučili	poučily	poučila
trpné	poučen	poučena	poučeno	poučeni	poučeny	poučena

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
minulý	poučiv	poučivši	poučivše

význam

1. sdělit poučení (vysvětlení, ponaučení, výklad, návod, radu)

překlady

1. • angličtina: edify, instruct, advise, inform
   • japonština: 教える

synonyma

1. informovat, naučit, vyložit, ponaučit

související

• poučovat, poučovat se
• poučit se
• poučení
• poučka
• ponaučit
• nepoučitelný