pugna

italština

sloveso

výslovnost

• IPA: [ˈpuɲɲa]

význam

1. třetí osoba singuláru oznamovacího způsobu aktiva slovesa pugnare — bojuje, pere se, zápasí
2. druhá osoba singuláru rozkazovacího způsobu aktiva slovesa pugnare — bojuj, per se, zápas

latina

výslovnost

• IPA: [ˈpʊ.ŋna] (klasická restituovaná)

varianty

• PVGNA, PVCNA

podstatné jméno

• rod ženský (femininum)
• 1. deklinace (a-kmeny)

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	pugnă	pugnae
genitiv	pugnae	pugnārum
dativ	pugnae	pugnīs
akuzativ	pugnam	pugnās
vokativ	pugnă	pugnae
ablativ	pugnā	pugnīs

význam

1. zápas (původně jen pěstní)
2. boj
3. bitva

související

• pugnicula
• pugnāre
• pugnācitās
• pugnāciter
• pugnāculum
• pugnantia
• pugnātor
• pugnātōrius
• pugnātrīx
• pugnāx
• pugneus
• pugnitus
• pugnō
• pugnus

sloveso

výslovnost

• IPA: [ˈpʊ.ŋnaː] (klasická restituovaná)

varianty

• PVGNA, pugnā, PVCNA

význam

1. druhá osoba singuláru rozkazovacího způsobu aktiva slovesa pugnāre — bojuj, per se, zápas pěstmi