příjemce

čeština

výslovnost

• IPA: [pr̝̊iːjɛmt͡sɛ]

dělení

• pří-jem-ce

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	příjemce	příjemci
genitiv	příjemce	příjemců
dativ	příjemci / příjemcovi	příjemcům
akuzativ	příjemce	příjemce
vokativ	příjemce	příjemci
lokál	příjemci / příjemcovi	příjemcích
instrumentál	příjemcem	příjemci

význam

1. ten, kdo něco přijal nebo přijímá (zásilky ap.)

překlady

1. adresát

   • angličtina: addressee, recipient, (zásilky:) consignee
   • francouzština: destinataire m
   • italština: destinatario m
   • němčina: Empfänger m
   • nizozemština: geadresseerde m
   • polština: adresat m
   • slovenština: adresát m
   • španělština: destinatario m

související

• příjemkyně
• příjemcův
• přijetí
• přijmout
• příjímat
• přijímající
• příjímání