přijmout

§čeština

§výslovnost

• IPA: [prɪjmɔʊt]
•  přijmout^{? • info}

§dělení

• při-jmout

§sloveso

• dokonavé
• tranzitivní

§časování

Oznamovací způsob

Osoba	Číslo jednotné			Číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
Přítomný čas	přijmu	přijmeš	přijme	přijmeme	přijmete	přijmou

Rozkazovací způsob

Osoba	Číslo jednotné	Číslo množné
	2.	1.	2.
	přijmi	přijměme	přijměte

Příčestí

Rod	Číslo jednotné			Číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
Minulé	přijal	přijala	přijalo	přijali	přijaly	přijala
Trpné	přijat	přijata	přijato	přijati	přijaty	přijata

Přechodníky

Rod	Číslo jednotné		Číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
Minulý	přijav	přijavši	přijavše

§význam

1. (přijmout objekt) záměrně uvést (nabízený objekt) do svého vlastnictví
2. (přijmout myšlenku) vnitřně začít souhlasit
3. (přijmout někoho) umožnit příchod do svého sídla a vyslechnout
4. (přijmout někoho) zahájit pracovní poměr jako zaměstnavatel

§překlady

vzít

• angličtina: accept
• francouzština: accepter
• italština: accetare
• němčina: empfangen, annehmen
• španělština: aceptar

smířit se

• angličtina: accept
• finština: finna
• francouzština: accepter
• španělština: aceptar

přijmout návštěvu apod.

• angličtina: receive
• francouzština: recevoir, accueillir
• italština: accogliere
• němčina: empfangen
• španělština: acogere

§synonyma

1. vzít
2. smířit se, akceptovat
3. —
4. zaměstnat

§antonyma

1. vzdát se, odmítnout
2. rozejít se, odmítnout
3. —
4. propustit

§související

• přijetí
• přijímat
• přijímač
• příjem
• příjemce

§slovní spojení

• přijmout za své

§poznámky

• Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, 2011-05-31, [cit. 2012-07-01]. Heslo přijmout.