rěčka

hornolužická srbština

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

Substantivum	singulár	duál	plurál
nominativ	rěčka	rěčce	rěčki
genitiv	rěčki	rěčkow	rěčkow
dativ	rěčce	rěčkomaj	rěčkam
akuzativ	rěčku	rěčce	rěčki
vokativ	rěčka	rěčce	rěčki
lokál	rěčce	rěčkomaj	rěčkach
instrumentál	rěčku	rěčkomaj	rěčkami

význam

1. říčka, potok
   • Rakojdy leža při rěčce, w kotrejž bě prjedy jara wjele rakow, a nad tutej rěčku pozběhuje so Rakojdźanske hrodźišćo Złótnik. – Rakojdy leží u potoka, v kterém bylo dříve opravdu hodně raků, a nad tím potokem se tyčí Rakojdské hradiště Złótnik.

související

• rěka