reformní

čeština

výslovnost

• IPA: [rɛfɔrmɲiː]

dělení

• re-form-ní

přídavné jméno

• měkké

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	reformní	reformní	reformní	reformní	reformní	reformní	reformní	reformní
genitiv	reformního	reformního	reformní	reformního	reformních	reformních	reformních	reformních
dativ	reformnímu	reformnímu	reformní	reformnímu	reformním	reformním	reformním	reformním
akuzativ	reformního	reformní	reformní	reformní	reformní	reformní	reformní	reformní
vokativ	reformní	reformní	reformní	reformní	reformní	reformní	reformní	reformní
lokál	reformním	reformním	reformní	reformním	reformních	reformních	reformních	reformních
instrumentál	reformním	reformním	reformní	reformním	reformními	reformními	reformními	reformními

stupňování

stupeň	tvar
pozitiv	reformní
komparativ	reformnější
superlativ	nejreformnější

význam

1. vztahující se k reformě
   • Oponenti vždy ale tvrdili, že kultura nekultura, umění neumění, obrana Prahy znamenala konec pokusů o návrat reformního proudu křesťanství do Čech, upevnění rekatolizace po Bílé hoře a de facto tak jen na stovky let upevnila status quo pobělohorského útlaku. Sloup měl oslavovat uhájení Prahy, ale už tehdy se na něj nabalovaly další významy...

překlady

1. vztahující se k reformní

   • polština: reformacyjny
   • slovenština: reformný

související

• reformovat
• reformátor
• reformovatelný
• proreformní
• protireformní

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2017-03-02]. Heslo reformní.