rohovník
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
čeština
[editovat]dělení
[editovat]- ro-ho-vník
podstatné jméno (1)
[editovat]- rod mužský neživotný
skloňování
[editovat]| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | rohovník | rohovníky |
| genitiv | rohovníku | rohovníků |
| dativ | rohovníku | rohovníkům |
| akuzativ | rohovník | rohovníky |
| vokativ | rohovníku | rohovníky |
| lokál | rohovníku | rohovnících |
| instrumentál | rohovníkem | rohovníky |
význam
[editovat]překlady
[editovat]podstatné jméno (2)
[editovat]- rod mužský životný
etymologie
[editovat]Od slova rohnout, tj. dát někomu ránu, možné i od slova roh (ringu).[1]
skloňování
[editovat]| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | rohovník | rohovníci |
| genitiv | rohovníka | rohovníků |
| dativ | rohovníku / rohovníkovi | rohovníkům |
| akuzativ | rohovníka | rohovníky |
| vokativ | rohovníku | rohovníci |
| lokál | rohovníku / rohovníkovi | rohovnících |
| instrumentál | rohovníkem | rohovníky |
význam
[editovat]- (zastarale) boxer
související
[editovat]poznámky
[editovat]- ↑ REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „rohovník“, s. 543.