rohovník
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
čeština[editovat]
dělení[editovat]
- ro-ho-vník
podstatné jméno (1)[editovat]
- rod mužský neživotný
skloňování[editovat]
pád \ číslo | jednotné | množné |
---|---|---|
nominativ | rohovník | rohovníky |
genitiv | rohovníku | rohovníků |
dativ | rohovníku | rohovníkům |
akuzativ | rohovník | rohovníky |
vokativ | rohovníku | rohovníky |
lokál | rohovníku | rohovnících |
instrumentál | rohovníkem | rohovníky |
význam[editovat]
překlady[editovat]
podstatné jméno (2)[editovat]
- rod mužský životný
etymologie[editovat]
Od slova rohnout, tj. dát někomu ránu, možné i od slova roh (ringu).[1]
skloňování[editovat]
pád \ číslo | jednotné | množné |
---|---|---|
nominativ | rohovník | rohovníci |
genitiv | rohovníka | rohovníků |
dativ | rohovníku / rohovníkovi | rohovníkům |
akuzativ | rohovníka | rohovníky |
vokativ | rohovníku | rohovníci |
lokál | rohovníku / rohovníkovi | rohovnících |
instrumentál | rohovníkem | rohovníky |
význam[editovat]
- (zastarale) boxer
související[editovat]
poznámky[editovat]
- ↑ REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „rohovník“, s. 543.