rohovník

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

dělení[editovat]

  • ro-ho-vník

podstatné jméno (1)[editovat]

  • rod mužský neživotný

skloňování[editovat]

pád \ číslo jednotné množné
nominativ rohovník rohovníky
genitiv rohovníku rohovníků
dativ rohovníku rohovníkům
akuzativ rohovník rohovníky
vokativ rohovníku rohovníky
lokál rohovníku rohovnících
instrumentál rohovníkem rohovníky

význam[editovat]

  1. rod rostlin z čeledi bobovité

překlady[editovat]

podstatné jméno (2)[editovat]

  • rod mužský životný

etymologie[editovat]

Od slova rohnout, tj. dát někomu ránu, možné i od slova roh (ringu).[1]

skloňování[editovat]

pád \ číslo jednotné množné
nominativ rohovník rohovníci
genitiv rohovníka rohovníků
dativ rohovníku / rohovníkovi rohovníkům
akuzativ rohovníka rohovníky
vokativ rohovníku rohovníci
lokál rohovníku / rohovníkovi rohovnících
instrumentál rohovníkem rohovníky

význam[editovat]

  1. (zastarale) boxer

související[editovat]

poznámky[editovat]

  1. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „rohovník“, s. 543.