rouhač

čeština

výslovnost

• IPA: [rɔʊ̯ɦat͡ʃ]

dělení

• rou-hač

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	rouhač	rouhači
genitiv	rouhače	rouhačů
dativ	rouhači / rouhačovi	rouhačům
akuzativ	rouhače	rouhače
vokativ	rouhači	rouhači
lokál	rouhači / rouhačovi	rouhačích
instrumentál	rouhačem	rouhači

význam

1. ten, kdo se rouhá

překlady

1. • němčina: Lästerer m

související

• rouhačův
• rouhačka
• rouhat se
• rouhání
• rouhavý