rozmlátit

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština

[editovat]

výslovnost

[editovat]
  • IPA: [rɔzmlaːcɪt]

dělení

[editovat]
  • roz-mlá-tit

sloveso

[editovat]
  • dokonavé

časování

[editovat]
Oznamovací způsob
osoba číslo jednotné číslo množné
1. 2. 3. 1. 2. 3.
přítomný čas rozmlátím rozmlátíš rozmlátí rozmlátíme rozmlátíte rozmlátí
Rozkazovací způsob
osoba číslo
jednotné
číslo množné
2. 1. 2.
rozmlať rozmlaťme rozmlaťte
Příčestí
rod číslo jednotné číslo množné
mužský životný
i neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský neživotný
a ženský
střední
činné rozmlátil rozmlátila rozmlátilo rozmlátili rozmlátily rozmlátila
trpné rozmlácen rozmlácena rozmláceno rozmláceni rozmláceny rozmlácena
Přechodníky
rod číslo jednotné číslo množné
mužský ženský
střední
mužský
ženský
střední
minulý romlátiv rozmlátivši rozmlátivše

význam

[editovat]
  1. rozbít silnými ranami
    • Toho kluka, co se mnou bydlí, chytil minulou noc amok a všechno v bytě rozmlátil.[1]

překlady

[editovat]
  1. rozbít silnými ranami

synonyma

[editovat]
  1. roztřískat

související

[editovat]

poznámky

[editovat]
  1. BLECHER, George. Jsou i jiní lidé. [s.l.] : HOST. S. 205.