runo
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [rʊnɔ]
dělení
[editovat]- ru-no
podstatné jméno
[editovat]význam
[editovat]- vokativ singuláru slova runa
finština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [ˈruno]
dělení
[editovat]- ru-no
podstatné jméno
[editovat]skloňování
[editovat]| skloňování podle vzoru valo | ||
|---|---|---|
| Substantivum | singulár | plurál |
| nominativ | runo | runot |
| genitiv | runon | runojen |
| akuzativ | runon runo |
runot |
| partitiv | runoa | runoja |
| essiv | runona | runoina |
| translativ | runoksi | runoiksi |
| inessiv | runossa | runoissa |
| elativ | runosta | runoista |
| illativ | runoon | runoihin |
| adessiv | runolla | runoilla |
| ablativ | runolta | runoilta |
| allativ | runolle | runoille |
| abessiv | runotta | runoitta |
| komitativ | — | runoine |
| instruktiv | — | runoin |