rywal

polština

výslovnost

• IPA: [ˈrɨ.val]
•  rywal^{? • info}

podstatné jméno

• rod mužský

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	rywal	rywale
genitiv	rywala	rywali
dativ	rywalowi	rywalom
akuzativ	rywala	rywali
instrumentál	rywalem	rywalami
lokál	rywalu	rywalach
vokativ	rywalu	rywale

význam

1. soupeř, sok, rival

související

• rywalka
• rywalizować
• rywalizacja
• rywalizacyjny