sok

Z Wikislovníku
Přejít na: navigace, hledání

Možná hledáte sök, sók, şok, šok, søk nebo SOK.

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

dělení[editovat]

  • sok

podstatné jméno (1)[editovat]

  • rod mužský životný

skloňování[editovat]

Substantivum singulár plurál
nominativ sok sokové
genitiv soka soků
dativ soku / sokovi sokům
akuzativ soka soky
vokativ soku sokové
lokál soku / sokovi socích
instrumentál sokem soky

význam[editovat]

  1. osoba, která s někým v něčem soupeří
  2. konkurent v lásce
    • „(…) A když jeli na svatbu a sem na toto místo dojeli, zaskočil je ten druhý hoch, co se o nevěstu ucházel, se svými kamarády. Začali se bít ti dva sokové, a Heřman byl zabit. Když to nevěsta viděla, vrazila do sebe nůž, svatebníci zabili toho soka, a tak prý tu devět lidí zahynulo. (…)“[1]

synonyma[editovat]

  1. soupeř, rival, konkurent
  2. rival, (zastarale) soumil[2], soumilec, soulib

související[editovat]

podstatné jméno (2)[editovat]

  • rod mužský neživotný

skloňování[editovat]

Substantivum singulár plurál
nominativ sok soky
genitiv soku soků
dativ soku sokům
akuzativ sok soky
vokativ soku soky
lokál soku socích
instrumentál sokem soky

význam[editovat]

  1. (oblastně) šťáva[3]

polština[editovat]

výslovnost[editovat]

podstatné jméno[editovat]

  • rod mužský

skloňování[editovat]

Substantivum singulár plurál
nominativ sok soki
genitiv soku soków
dativ sokowi sokom
akuzativ sok soki
instrumentál sokiem sokami
lokál soku sokach
vokativ soku soki

význam[editovat]

  1. (v biologii) šťáva, míza
  2. džus

související[editovat]

poznámky[editovat]

  1. NĚMCOVÁ, Božena. Babička. 7. vyd. Praha : Česká grafická unie, 1924. Kapitola X, s. 130–140.
  2. KOTT, František Štěpán. Česko-německý slovník zvláště grammaticko-fraseologický. Svazek 3. Praha : František Šimáček, 1882. Dostupné online. Heslo „soumil“, s. 535.
  3. Slovník spisovného jazyka českého [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, [cit. 2015-09-16]. Heslo sok.